Petra Petrlíková

hudeb­ní výcho­va ve škol­kách Děti v pohybu

Hud­ba mě pro­vá­zí celý život. Vystu­do­va­la jsem ji na vyso­ké ško­le a sta­la se z ní nejen pro­fe­se, ale i celo­ži­vot­ní radost. Dodnes mě fas­ci­nu­je, jak sil­ně doká­že půso­bit na člo­vě­ka, na jeho emo­ce i na to, jak vní­má svět kolem sebe.

Ve škol­ce se mnou děti zpí­va­jí lido­vé i umě­lé pís­ně, dopro­vá­ze­jí se na Orf­fo­vy nástro­je a přes hudeb­ní hry si roz­ví­je­jí ryt­mic­ké a melo­dic­ké cítě­ní. Hud­ba u nás není jen zpí­vá­ní pís­ni­ček. Je to způ­sob, jak děti obje­vu­jí, tvo­ří, naslou­cha­jí si navzá­jem a spo­leč­ně něco prožívají.

Blíz­ký je mi Mon­tes­so­ri pří­stup, pro­to­že sta­ví na respek­tu k dítě­ti a k jeho při­ro­ze­né zví­da­vos­ti. Věřím, že dítě nepo­tře­bu­je, abychom za něj všech­no udě­la­li. Potře­bu­je bez­peč­né a pod­nět­né pro­stře­dí, důvě­ru a něko­ho, kdo ho doká­že cit­li­vě pro­vá­zet. A mož­ná prá­vě pro­to mě ta prá­ce pořád tolik těší: člo­věk něco pře­dá­vá, ale sám se kaž­dý den učí taky.

Vzdě­lá­ní a kurzy

• Vyso­ko­škol­ské stu­di­um hudby